Doba realizace projektu: 2019 – 2023

Popis projektu

Projekt Restorative Justice: Strategies for Change je, jak už sám název napovídá, zaměřen na oblast restorativní justice. Restorativní justice je koncept, který se na poli mezinárodní trestní justice rozvíjí od sedmdesátých let minulého století. Cílem tohoto konceptu je, jak uvádí Howard Zehr (znám jako „otec zakladatel“ restorativní justice), pojetí spravedlnosti jako snahy o obnovu a uzdravení škod, které byly napáchány kriminalitou. Jestliže tedy kriminalita zraňuje, spravedlnost (restorativní justice) by měla napravovat a uzdravovat.

Restorativní přístup klade vedle tradičního, retributivního, přístupu ke spravedlnosti (založeného na přesvědčení, že náprava trestného činu spočívá především v nalezení a potrestání pachatele) důraz na nové skutečnosti. Podle konceptu restorativní justice je nezbytné, aby při řešení trestného činu byly „věci dány do pořádku“. To znamená, že je kladen důraz na trestným činem zasažené mezilidské vztahy a zdůrazněna orientace na potřeby oběti a trestným činem zasažené komunity. Při projednání otázky viny a trestu jsou proto primárně zohledňovány zájmy a potřeby oběti, a to vedle potřeb komunity i širší společnosti. Současně je akcentována osobní odpovědnost pachatele za nápravu a splnění závazků a povinností, které mu jsou ukládány. Právě k tomuto účelu jsou vytvářeny rozmanité restorativní programy, které představují dialogické řešení věci za pomoci nestranné třetí osoby (mediátora, facilitátora) a jež umožňují hledat řešení těmi, kterých se daná věc bezprostředně dotýká. U nás je prozatím nejznámějším restorativním programem mediace mezi obětí a pachatelem a programy restorativních konferencí. Protože dlouhodobě usilujeme o to, aby restorativní přístup byl stále více přítomen v každodenní práci všech zainteresovaných pracovníků (Policie ČR, Probační a mediační služby, státních zástupců, soudců, věznic, poskytovatelů sociálních a dalších služeb), připojili jsme se k výzvě deklarované v rámci projektu Restorative Justice: Strategies for Change.

V rámci mezinárodního rozvoje restorativní justice bylo v roce 2018 přijato doporučení Rady Evropy o restorativní justici, které se stalo jedním z hlavních podnětů pro realizaci výše zmíněného evropského projektu, který vznikl v roce 2019 jako společná platforma Evropského fóra pro restorativní justici (European Forum for Restorative Justice) a devíti evropských států, včetně České republiky.

Cíle projektu

Cílem projektu je v následujících pěti letech podpořit rozvoj restorativní justice na úrovni jednotlivých států a vzájemně sdílet zkušenosti při společných setkáních. V každém z členských států působí národní skupiny, jejichž úkolem je aktivizace jednotlivých aktérů na poli trestní justice a vytváření národní strategie pro široké uplatnění restorativní justice na daném poli. Členy české národní skupiny (v pozici tzv. Core Members) jsou Lukáš Dirga, Pavel Horák, Andrea Matoušková, Petra Masopust Šachová a Jan Tomášek.

Členové české národní skupiny v pozici tzv. Core Members

PhDr. Andrea Matoušková ředitelka Probační a mediační služby

Andrea Matoušková v roce 1995 absolvovala Karlovu univerzitu v Praze, obor sociální práce. Po ukončení vysokoškolského studia začala pracovat v Praze jako jedna z prvních probačních úředníků v České republice. Podílela se na zavádění probace a mediace do české praxe a později na vzniku Probační a mediační služby, kde od roku 2001 pracovala na pozici metodik a později vedoucí oddělení pro koncepční, analytické a metodické činnosti. S účinností od února 2016 působí na pozici ředitelky Probační a mediační služby. V letech 2009 – 2010 zastupovala Českou republiku ve skupině expertů Rady Evropy (CJ-S-CH), která připravila manuál pro zacházení s dětmi jako účastníky soudních řízení (Guidelines of the Committee of Ministers of the Council of Europe on Child-Friendly Justice, 2010). Od roku 2012 zastupuje Probační a mediační službu v Evropské síti služeb v oblasti extremismu a radikalismu (Radicalization Awareness Network – RAN), a to jako člen pracovní skupiny P&P (Prison and Probation). Je autorkou a spoluautorkou několika odborných knih a článků.

JUDr. Petra Masopust Šachová, Ph.D. předsedkyně Institutu pro restorativní justici, z.s/ koordinátorka projektu Restorative Justice: Strategies for Change

Petra Masopust Šachová je expertkou na restorativní justici a usiluje o její široké zapojení do českého trestního práva jak na teoretické úrovni, tak v praxi. Aktuálně koordinuje národní skupinu v rámci evropského projektu Restorative Justice: Strategies for Change a je předsedkyní Institutu pro restorativní justici. Působí taktéž na katedře trestního práva Právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kde zavedla nový předmět o restorativní justici a je odbornou garantkou programu Building Bridges organizace Mezinárodní vězeňské společenství. V červnu 2020 byla zvolena do výkonného výboru European Forum for Restorative Justice a dále je též členkou České kriminologické společnosti. Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a doktorské studium na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity. Jako advokátka dlouhodobě působila v neziskovém sektoru, zejména ve spolupráci s organizací Člověk v tísni. justici. Na dané téma pravidelně publikuje a přednáší v České republice i v zahraničí.

PhDr. Jan Tomášek, Ph.D. výzkumný pracovník Institutu pro kriminologii a sociální prevenci

Jan Tomášek je výzkumným pracovníkem Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Zaměřuje se zejména na problematiku probace, restorativní justice, resocializace pachatelů a desistence. Jako externí vyučující působí na katedře kriminologie Policejní akademie ČR, kde přednáší kriminologii a prevenci kriminality. Je autorem řady publikací a článků v domácích i zahraničních odborných časopisech.

Mgr. Lukáš Dirga, Ph.D. vrchní ministerský rada Odboru milostí a inspekce Ministerstva spravedlnosti ČR a člen Katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni

Lukáš Dirga působí v Odboru milostí a inspekce Ministerstva spravedlnosti, kde má ve své gesci koordinaci resortních vědecko-výzkumných aktivit. V rámci svého odborného působení se zaměřuje zejména na oblast trestní justice se zvláštním důrazem kladeným na vězeňství a témata s ním spojená. V oblasti výzkumných aktivit realizuje Lukáš Dirga, jakožto člen Katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni, výzkumy spadající do oboru penitenciární sociologie. Lukáš Dirga je členem řady domácích i mezinárodních odborných sdružení a výsledky svých odborných aktivit a bádání prezentuje v tuzemských i zahraničních časopisech.

plk. PhDr. Pavel Horák, Ph.D. ředitel odboru výkonu vazby a trestu Generálního ředitelství VS ČR

Pavel Horák působí od roku 1999 ve Vězeňské službě ČR. Postupně prošel několika úrovněmi od základních výkonných pozic až po manažerské. V nedávné minulosti působil na pozici náměstka generálního ředitele pro vzdělávání a odborné zacházení, v současné době řídí odbor výkonu vazby a trestu na generálním ředitelství Vězeňské služby ČR. Absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, Fakultu tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, kde se podílel na zavedení výuky základů penologie. V současné době se v rámci své pozice zabývá rozvojem a aplikací moderních vězeňských postupů v českém vězeňství, elektronizací vězeňství, zaváděním nových programů pro vězněné osoby, zkvalitňováním penitenciárního zacházení a podporou postpenitenciární péče, zejména její přípravou již v průběhu výkonu trestu odnětí svobody.

Projektové aktivity

A) Tvorba Strategie rozvoje restorativní justice v České republice – doporučující dokument:

Vytvořili jsme strategický dokument doporučující povahy, který mapuje názory odborníků na poli trestní justice ohledně dvou základních otázek:

1. Jaké jsou překážky rozvoje restorativní justice v ČR?
2. Jak mohu osobně/profesně přispět k rozvoji RJ v ČR?

Tato odborná vyjádření byla zaznamenávána v rámci speciálně připravené série workshopů, kterých se zúčastnili zástupci všech institucí/aktérů v dané oblasti. Workshopy probíhaly od října 2019 do března 2020 a zúčastnili se jich zástupci Probační a mediační služby, Vězeňské služby ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, Policie ČR, neziskového sektoru, soudci a státní zástupci, akademici, sociální kurátoři a další. Jejich názory představují podklad pro tvorbu dokumentu a formulování základních restorativních principů, cílů a nástrojů ve vztahu k české trestněprávní legislativě, politice a praxi. 

Strategie RJ pro Česko ke stažení zde.

B) Publikace – příběhy obětí, pachatelů a jejich rodin

Inspirováni myšlenkou Howarda Zehra, který je jak duchovním otcem restorativního hnutí, tak vášnivým fotografem řídícím se myšlenkou, že portréty a příběhy mohou být nástrojem reflexe a změny, vytváříme knihu příběhu a portrétů těch, kterým do života vstoupil trestný čin, tj. obětí, pachatelů a jejich rodin. Publikace je určena pro širokou veřejnost.

C) Spolupráce s Vězeňskou službou ČR – restorativní přístupy ve vězeňském prostředí

S Vězeňskou službou ČR společně intenzivně pracujeme na tom, jakým způsobem je možno restorativní přístupy zapojit do vězeňského prostředí. Společně hledáme, jaké jsou vhodné cesty pro Českou republiku. Připravován je dotazník o povědomí a názorové blízkosti restorativních myšlenek respondentů ze všech českých věznic, na základě něhož bude sestavena pracovní skupina, jež se tématem bude dále zabývat.

D) Komunikační strategie

Připravujeme plán a komunikační nástroje, které nám pomohou přiblížit téma restorativní justice, jejích základních principů a nástrojů odborné i široké veřejnosti. 

Facebook projektu https://www.facebook.com/RestorativniJustice

O projektu a jeho aktivitách si též můžete přečíst v časopise Česká kriminologie 1/2020: http://www.ceskakriminologie.cz/cs/archiv/2020-1/zprava-o-vyvoji-evropskeho-projektu-restorative-justice-strategies-for-change

Doporučení o restorativní justici ve věcech trestních

Kontakt petra.masopustsachova@restorativni-justice.cz