Výsledky nedávného výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci potvrdily, že ačkoli má činnost probačního pracovníka na chování pachatele vliv spíše nepřímý, za určitých okolností může být z hlediska ukončení kriminální kariéry velmi efektivní.

Zásadní podmínkou je v tomto směru navázání kvalitního vztahu s klientem. Význam osobního vztahu s probačním pracovníkem zdůrazňovali i sami odsouzení. Ukázalo se, že pozitivní vliv probace spojovali dotázaní především s konkrétními vlastnostmi a charakteristikami pracovníka, zejména pak s upřímným zájmem o jejich osobní problémy a s partnerskými či respektujícím přístupem. Výzkum veřejného mínění, uskutečněný na reprezentativním vzorku obyvatel ČR, pak odhalil, že většina občanů považuje probaci za vhodný způsob zacházení s pachateli trestných činů. Striktně proti jejímu využívání bylo pouze 17 % dotázaných. Veřejnost by probaci uplatňovala zejména u mladistvých pachatelů, naopak za vhodné opatření ji nepovažuje u osob závislých na drogách či alkoholu, u recidivistů nebo u pachatelů, kteří při jejím výkonu selhali v minulosti.

Výzkum dále odhalil, že dvě třetiny dotázaných (67 %) věří, že probace státu přináší ekonomický užitek, neboť ušetří část peněz vynakládaných na chod vězeňských zařízení. Podle 56 % respondentů probace zvýší šanci obětí, že se od pachatele dočkají náhrady škody, 43 % věří v její výchovný efekt a 33 % ve vliv probace na celkové snížení kriminality.